Dnes jsou to přesně na chlup dva měsíce, kdy jsem začala zobkat chytré vitaminy pro pěkňučké a silné vlasy Hair Clinic. Takže se cítím ohromně fundovaně vám o tom napsat něco málo slov a podělit se o dojmy, zda stojí za to do podobných srandiček investovat. A jestli fungují, samozřejmě.
Doplněk stravy jsem si nepořizovala sama, ale byl mi nabídnut k otestování. A poněvadž vlásky já teď hodně řeším, rozhodně jsem ani neuvažovala nad tím, že bych odmítla. Na rozdíl třeba od prášků na hubnutí, kteréžto nabídky spolupráce se mi sešly za poslední měsíc tři a já se snažím nebrat si to po Vánocích osobně… 😀
Zpátky k vitaminům. Momentálně načínám druhé balení pro další dva měsíce, takže ještě čekejte poznámky začátkem března. Dnes si ale povíme, co a proč vlastně posledních 8 týdnů baštím.
Jde o doplněk stravy v klasických gelových kapslích, které se užívají ráno a večer – vždy po jednom kousku, který zapijete vodou. Kapsle jsou bez chuti a bez zápachu. Denní dávka obsahuje nálož důležitých vitaminů a minerálů, díky kterým vaše kštice nebude připomínat vypelichané zviřátko z kabinetu biologie, na kterém se učila snad už generace vaší babči… (Pokračování textu…)
Kosmetická kategorie, kterou jsem co do složení řešila vždycky nejmíň? Asi laky na nehty. Příliš se ve složení zatím neorientuju, a tak spoléhám na důvěryhodnost jednotlivých značek, které tvrdí, že látky jako formaldehyd, toluen, DBP, kafr, xylen, ftaláty, živočišné složky, parabeny, syntentická rozpouštědla, dibutylftalát, aj. jejich výrobky NEobsahují… A já se nemusím bát, že mi při pravidelném používání udělají z nehtů kůlničku na dříví.
Mezi tyhle značky patří třeba značky FNUG, 100% Pure nebo PRITI NYC. Laků moc nevlastním a o co míň barev mám, o to větší láska na první pohled to musí být. Zbožňuju hlavně tmavou rudou nebo vyloženě krvavé odstíny. Tmavě tyrkysová, fialová, apod. se mi na drápkách objevují spíš sporadicky. A naopak žlutou, zelenou, nude béžovou, modrou, nebo neonky nemám ráda vůbec a neumím si představit, že bych do nich své tlapky „oblékla“.
Jedna odbočka… Taky se vám už někdy stalo, že jste si nalakovali nehty a vzápětí jste museli barvu sundat, protože vás z laku začaly bolet nehty? Jakkoli paranoidně to zní, mě se to stalo. Bylo to strašně nepříjemné! Jako kdyby mi někdo svíral nehty a zároveň jsem si je moc zastříhla, nebo si pod ně píchla třísku. Buď to byl šeredně vadný kus (jde tohle vůbec u laku na nehty?), nebo jsem cíťa jako hrom. Každopádně tyhle adepty jsem ze svého nehtíkového arzenálu velmi rychle vyřadila, jakkoli byly jejich odstíny úžasné… (Pokračování textu…)
Brouzdám si tak regály v BIOOO a přemýšlím, kterou barvičkou oblažit svou kštici tentokrát. Poslední barvení proběhlo v polovině listopadu – je tedy nejvyšší čas dodat vláskům jiskru a zamaskovat pár světlých adeptů, o kterých už z principu odmítám mluvit jako o šedivých… 😀
Volba padla na černou barvu od Henné Color, protože jakkoli neuvěřitelně to zní – zatím jsem ji nikdy nezkoušela. Cena mi přišla víc než přívětivá (156 Kč za 100 g) a řekla bych, že ze všech mnou vyzkoušených výrobků stejného typu od různých značek (Khadí, LUSH, Henna, Cosmetikabio) jde o nejlepší poměr cena/množství. Plus to, že jde o hotový namletý prášek a nemusíte se strouhat s tabulkou, jako u LUSH.
U balení není moc co řešit. Sympatická černá krabka s orientální paní na obrázku a nápisem „made in France“, která v sobě ukrývá jen dvě věci – papírový sáček se 100 g směsi (kombinace henny a indiga) a návod k použití v několika jazycích. Původně jsem chtěla držkovat, že aspoň mohli přibalit rukavice nebo takovou tu igelitovou čapku, ale… Pak jsem si uvědomila, že tyhle věci stejně ignoruju. Používám normální gumové rukavice, protože jsou šikovnější než ty přibalované a namísto čapky pak dvě igelitky z hypermarketu – s logem dle sympatií k příslušnému řetězci 😀
Co oceňuju, tak že Henné Color nijak výrazně nesmrdí a neudělá vám z bytu feťácké doupě. Samozřejmě, že jakémusi aromatu spařeného sena se nevyhnete – ale je velmi slabé (oproti třeba Khadí). Jestli se tedy vyhýbáte přírodnímu barvení právě z důvodu, že se vám ekluje ze vzniklého ozónu v kuchyni, směle do Henné Color. Je to fakt v pohodě. (Pokračování textu…)
Jestli si s něčím poslední dobou opravdu vyhrávám, tak s péčí o vlásky. Zmiňovala jsem to už párkrát. Od léta je netýrám odbarvovačem ani chemickými barvami a taky už jsem párkrát řádila s nůžkama… Zničené konečky prostě nedáte dohromady ničím, ať už vám na přebalech kosmetiky slibují výrobci cokoli. Pomůžou jen pořádně nabroušené nůžky. A taky henna. A oleje. Spousta olejů. I vitaminy. A kvalitní kosmetická péče…
Jednou ze značek, které jsem ke svým vlasům za poslední dobu pustila, je i izraelská Yarok, což v překladu z hebrejštiny znamená „zelený“. Vcelku příznačné jméno pro přírodní kosmetiku, co říkáte? Yarok obsahuje 100% přírodních a organických ingrediencí, které jsou zároveň veganské (tedy neobsahují žádné složky z živočišné říše). Jako hodně zajímavé info mi také přišlo, že značka věnuje 3% ročního zisku organizaci, která si dala za úkol strážit jako oko v hlavě více než 10 akrů deštných pralesů. Co z toho všeho plyne? Že krom špičkové péče o vlásky se můžete tak trochu uklidňovat i tím, že používáte kosmetiku, které není úplně putna ekologie. Což je vlastně milé. (Pokračování textu…)
Taky se neobejdete bez univerzálního balzámku v každé kapse? Já je křečkuju ve velkém, poněvadž kapsiček je hodně a já permanentně zapomínám mazátka migrovat spolu s tím, jak se rozhoduju, co si vezmu na sebe. A pak to dopadá tak, že v obchodě narychlo hledám balzám za pár pětek, abych se (zvlášť v zimě!) nezbláznila z přesušených rtů. V Globusu jsem takhle nedávno sáhla po značce Alviana nebo Lavera, v DMku neomylně mířím pro Alverde. Dost často pak tyhle balzámy využívám i na promaštění kůžičky kolem nehtů. Zkrátka kousek urýpnu, vetřu kolem nehtů a hurá – záděrky znám už nějakou dobu jen z obrázků. Co mají ale všechny balzámky společné, tak že jsou mastné. Základem totiž často bývá bambucké nebo kakaové máslo. Což není nic proti ničemu. Miluju mastnou kosmetiku a moje pleť taktéž.
Ale! Díky Beautyville a jejich vánočnímu dárečku jsem si mohla rozšířit obzory o chytrou tyčinku značky Deep Steep, která sice promaže, ale – a teď se podržte – NENÍ mastná. ZVLHČUJE. Při kontaktu s pokožkou tyčinka taje jak máslo na rozpálené pánvi a mění se v úžasně vodnatou věc, která kůži příjemně zavlažuje, skvěle se roztírá a vstřebává a hlavně – dokáže vymizíkovat nepříjemné pnutí rtů, rukou, pleti, loktů… Tyčinka je navíc tak jemná, že se s ní dá v nouzi nejvyšší přetáhnout i oční okolí a nepotaháte jemnou kůžičku ani omylem. Je to velmi univerzální pomocník!
A navíc s bombastickou vůní! Já mám kombinaci mandarinka a meloun a nemůžu se jí nabažit! Ostatně, mázla jsem si s tyčinkou tlapky a vzápětí se vedle mě ozvalo chlapovo: „Co to tak nádherně voní?!“ Když jsem mu vysvětlila, že můj nový kosmetický mazlíček, prohlásil, že pokud by takhle voněly bonbony, okamžitě si je koupí a slupne jak malinu 😀 (Pokračování textu…)
Takové to nutkání vyrazit nakupovat zásoby jídla, ač státní svátek trvá jen jeden jediný den… Doteď je mi záhadou, jak jsme to dělávali, když byly potraviny zavřené celý víkend a největší obchod byla malá sámoška o pár ulic dál… Ale budiž, i my dnes podlehli touze vybavit si ledničku jednou za rok hromadou mlsků, které hodláme spořádat všechny najednou a stvořit tak roztodivné kombinace jídla, že Babica s Pohlreichem by si navzájem brečeli na rameni! 😀
Ulovili jsme šest druhů pomazánek na chlebíčky a chuťovky, bramborový salát (jak já si existenci téhle věci o svátcích užívám!), brali jsme křupky, brambůrky, tyčinky, sýry, rybky, olivy, kaštany na pečení… Omňomňom!
A navrch toho všeho ještě bublinky, ať si máme čím přiťuknout, až hodiny odbijí půlnoc! Mimochodem – věděli jste, že Bohemka dělá i nealko šampus? Pro naši domácnost, kde se i z jedné láhve piva stane časem archiv, je to docela geniální tah. Loni jsme měli dětské „šampaňské“ s Iron Manem na obalu, tak proč to letos neposunout o level výš, že jo… 
(Pokračování textu…)
Můj chlap momentálně objevuje kouzlo „kávy s příběhem“. Abych vysvětlila – začal se víc zajímat o to, odkud vlastně pochází náš ranní šálek kávy, kdo jej má na svědomí a jak daná značka (Caffè Ginevra) vznikla. Víte, je to celé takové hrozně milé. Za hrníčkem pronikavě vonícího životabudiče nevidíte jen jakési nicneříkající logo, ale už si za ním dokážete představit rodinnou firmu, kterou založil dědeček současné majitelky v roce 1923 na Sicílii, který byl dokonce italskou vládou vyznamenaný řádem rytíře. Kafíčko hned chutná jinak, to mi věřte.
A stejnou filozofii zase uplatňuji já na poli kosmetiky. Miluji příběhy! A za slovenskou značkou Mylo, o jejímž kouzelném hydratačním séru vám chci dnes povědět, právě jeden takový stojí. Značku Mylo má na svědomí paní Barbora ze Slovenska, která se ke kosmetice dostala tak, že jí kamarádka před dvěma lety darovala knihu o výrobě mýdel. Postupy byly popsány tak, jak mýdla kdysi vyráběly naše babičky. A paní Barboru to zaujalo natolik, že se začala výrobě mýdel věnovat. A přidala k tomu i další kosmetiku. Naštěstí pro nás ostatní 😉 Hrozně moc mě baví představa, že za každým takovýmto výrobkem si můžu představit konkrétního člověka se jménem, který to, co dělá, dělá s láskou, pečlivostí a důrazem na detail. Představte si, že třeba v lahvičce hydratačního séra plave dokonce růžový okvětní lístek! TOHLE je pro mě teprve ten opravdický luxus… Detaily… (Pokračování textu…)
Moje maličkost a parfémy. To je tuze krátká historie. Nikdy jsem si parfém nebyla vybírat v parfumerii tím stylem, že bych vyzkoušela několik kousků a pak se mezi nimi rozhodovala. Nešlo by mi to. Připadala bych si, jako bych měla vyhmátnout jednoho chlapa z řady na přehlídce „missáků“ a určit, že ten nebo onen je ten pravý. Nesmysl. Jsem staromódní. Věřím na náhodu a lásku na první, přinejhorším druhý pohled.
Bottega Veneta byla láska na první ňuf. Itálie, Benátky, Murano, sklo, okázalost a luxus zároveň… A jestli v tom hrál roli i takový detail, že „bottega veneta“ v překladu znamená benátský krámek nebo ateliér? Inu… asi ano…
Pamatuju se, že mě parfémy téhle značky uchvátily bez rozdílu všechny. Mám pro ně slabost. Jsou mým podpisem. Značkou. Něčím, co mě dostává do kolen a okouzluje pořád dokola. Šetřím s nimi a zároveň bych v nich nejraději vykoupala všechno své oblečení! (Pokračování textu…)
Tři a půl roku. Přesně tak stará je moje první zkušenost se značkou Bioderma. Obřadně jsem si tehdy z Francie přivezla velkou láhev s růžovým víčkem a nápisem H2O, abych na vlastní ksichtík vyzkoušela, copak že na té „micelárce“ vlastně je. A bylo na ní hodně. Do té doby jsem netušila, že něco může tak parádně čistit pleť, aniž by ji zanechalo vysušenou jak saharskou poušť.
Během těch tří let jsem si občas láhev micelárky pořídila, ale nešlo o nic pravidelného. Jestli jsem za tu dobu vypotřebovala 2 nebo 3 kousky? Spíš jsem dávala přednost kokosáku, který mé pleti maximálně vyhovoval. Ovšem kdybych nic nového nezkoušela, asi bych si těžko mohla vést kosmetický blog, že jo. A tak jsem kývla na nabídku Biodermy, abych si vybrala něco k recenzi u nich na webu. I zabloudilo moje očko hlavně čistícím směrem, poněvadž co se pěstící kosmetiky týče, tam jsem ohromně vybíravá a když už kolikrát baj očko vidím, že bych věc obratem seplula a pohanila, nemám důvod si ji objednávat, to je jasné. (Pokračování textu…)
Když mi přišel balíček se dvěmi adepty značky Frais Monde – make-up a lesk na rty… Byla jsem drobet v rozpacích. Víte, já tuze ráda testuju a objevuju přírodní a BIO kosmetiku. I v dekorativce. A když jsem letmo pohlédla na seznam ingrediencí make-upu, potichučku jsem zaúpěla a dumala, jak sakra tenhle kousek zrecenzuju, aniž bych zároveň zadupala do země svou potřebu používat jen echt bio kosmetiku. U lesku na rty mě drobet uklidnil ten slib o 100% přírodním složení… Ale make-up prostě přírodní není ani omylem. Možná ta papírová krabka…
A tak jsem situaci vyřešila kulišácky. Rozhodla jsem se, že make-up budu testovat i tak, poněvadž nejde o pěstící kosmetiku a navíc není přímo na pleti, nebo jak to říct. Víte jak – pod make-up používáte třeba sérum, krém, podkladovou bázi… A make-up se vyskytuje na obličeji jen během dne. Několik hodin. Maskovací krycí vrstva namísto opalovacího krému. Navíc jsem byla zvědavá na něco ne-bio. Jestli náhodou o něco nepřicházím (haha). Takže co z toho plyne? Že recenze bude a pokusím se vám zprostředkovat své dojmy se vším všudy… (Pokračování textu…)
